Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie klubu

2.jpg

Historie házené v Tišnově

Věnováno statečným členům protifašistického odboje z řad tišnovských házenkářů: Miroši Habrovcovi, Stanislavu Hulákovi, Miloši Kučerovi, Jaroslavu Fialovi, Zoře Hejlové, Božence Škrabálkové, Miroslavu Ráboňovi, Jiřímu Dvořákovi, Jaroslavu Krčálovi a mnohým dalším. Poděkování patří také všem, co svůj život zcela dobrovolně zasvětili rozvoji házené v Tišnově.
 

Česká (národní) házená v Tišnově

První českou házenou v Tišnově hrály již v letech 1922–1924 ženy v tehdejším SK Tišnov. Nová etapa rozvoje české házené v Tišnově nastává počátkem roku 1939, kdy byl při AFK Tišnov založen oddíl české házené. Propagátorem české házené byl na tišnovském gymnáziu profesor Rýpar a většinu založeného oddílu české házené tak v začátku tvořili studenti gymnázia v Tišnově. Zakládajícími členy a hráči družstva mužů byli Rýpar, Mrázek, Babák, Kopeček, Quitta, Kosík, Vychodil, Šťáva, Habala, Mičán, Malásek, Vráblík, Habrovec, B. Schwarzer. Od roku 1939–1942 hrálo družstvo mužů II. třídu, kterou v roce 1942 vyhrálo a postoupilo do I.A třídy, když z 15 zápasů 13× vyhrálo, 1× remizovalo a 1× prohrálo s celkovým skóre 207:107. Vítězné družstvo hrálo převážně v sestavě Richter, Formánek, Rossi, Habrovec, Vráblík, Halák, Krčál a E. Schwarzer.

V roce 1942 je ustaveno i družstvo žen a následujícího roku družstva dorostenců a žáků. Rok 1943 je pro mužskou házenou úspěšný, protože mužstvo vyhrálo I.A třídu a postoupilo do moravské divize-západ. Z 18 zápasů 12× vyhrálo, 3× remizovalo a 3× prohrálo s celkovým skóre 197:135. Postup vybojovalo družstvo v sestavě Richter, Formánek, Habrovec, Kučera, Hulák, Krčál, Kostelecký a E. Schwarzer.

Od roku 1944 hrálo družstvo mužů nepřetržitě až do roku 1950 v moravské divizi-západ, kde v roce 1944 skončilo na druhém místě, v dalších letech nejhůře na třetím místě. Už tehdy začala v oddíle házené dobrá práce se žáky a dorostenci. Někteří z nich potom hráli zároveň ve druhém družstvu mužů i v družstvu divizním (Krčál, Pokorný, Starý, Štulpa, Galář).

Od roku 1942 hrálo družstvo žen v pravidelných soutěžích a již v roce 1944 bojovalo o postup do ligy. V rozhodujícím zápase však prohrálo s Ivančicemi 2:3. Vybojovat postup do ligy se ženám podařilo až v roce 1946. Tuto soutěž družstvo hrálo až do roku 1949, kdy ukončilo svou činnost. Většina z družstva žen se totiž provdala za házenkáře. V družstvu žen se za jeho úspěšného působení vystřídalo 12 hráček: Boženka Škrabálková, Anička Schneiderová (Pokorná), MUDr. Zora Kolářová (Hejlová), Olga Majerová (Kothbauerová), Darja Kučerová (Mácová), Jiřina Huláková (Mácová), Milada Hrubá (Habalová), Zdena Formánková (Rozkošná), Vlasta Homolková (Kabeláčová), Soňa Hendrichová (Roháčková), Irena Štulpová (Krátká) a Naďa Bartoňová (Vyhlídalová).

Základem úspěšné činnosti oddílu české házené byli žáci a dorostenci. Družstvo dorostenců v roce 1943 postoupilo do I.A třídy a umisťovalo se na předních místech. Na jaře roku 1948 již pod hlavičkou Sokola Tišnov zvítězili v západomoravském přeboru a bojovali o přeborníka Moravy. Ve finále však podlehli Holešovu a skončili na druhém místě. V družstvu tehdy hráli Muška, Adamec, Stejskal, Galář, Konečný, Štulpa, Baláš.

Česká házená a její hráči a hráčky byli v letech 1939–1950 velkým přínosem sportovnímu i společenskému životu v Tišnově. Svými sportovními úspěchy přiváděli na hřiště až 400–500 diváků, což je jistě vysoký počet vzhledem k tomu, že Tišnov v té době měl od 2800 do 3500 obyvatel.

O společensko-politické angažovanosti hráčů a hráček české házené svědčí i to, že v roce 1942 byla v Tišnově ustavena mládežnická odbojová skupina, jejímž velitelem byl kapitán družstva házené mužů Miroš Habrovec. Zakládajícími členy byli další házenkáři Miloš Kučera a Stanislav Hulák. Dalšími členy se pak stali házenkáři Jar. Krčál, Jiří Dvořák, Luboš Sodomka a dívky Boženka Škrabálková a Zora Hejlová. Mládežnická odbojová skupina Tišnov se stala potom nedílnou součástí partyzánské jednotky „Třetí čs. úderné roty“ se sídlem na Skaličce. Miroš Habrovec a Boženka Škrabálková zaplatili nejkrutější daň svými životy. Miroš Habrovec byl v říjnu 1944 při zatýkání gestapem postřelen, když se pokusil o útěk. Na následky zranění poté zemřel. Boženka Škrabálková zahynula v dubnu 1945 v plynové komoře v Mauthausenu. Miloš Kučera se vrátil z koncentračního tábora až v květnu 1945.
 

Vznik mezinárodní házené

Po čtyřleté odmlce se v Tišnově v roce 1954 obnovila činnost házenkářů založením mezinárodní házené, která se v 50. letech v ČSSR rozšiřovala. Kádr družstva tvořila bývalá parta „českých“ házenkářů, která v Tišnově zbyla. Tvořili ji Pokorný, Galář, Štulpa, Klusák, Šmarda a Mareš. Přibyli k nim členové oddílů odbíjené, košíkové a kopané a to Kuča, Minář, Volný, Knecht, Hobl a později i další.

První zápas sehráli jako přátelské utkání proti ligovému účastníku I. brněnská (dnešní Sokol Brno IV) a prohráli pouze o jednu branku 20:21. To bylo velké překvapení pro brněnskou veřejnost.

V sezóně 1954–1955 bylo družstvo zařazeno do krajského přeboru. Tuto soutěž vyhrálo a postoupilo do druhé ligy, kterou tehdy tvořila družstva východních Čech a Moravy. V prvním ligovém utkání na cizím hřišti nastoupilo družstvo Tišnova v Hradci Králové, kde prohrálo 3:23. Zaplatilo zde tvrdou nováčkovskou daň.

II. ligu hrálo družstvo celkem 8 roků a sestoupilo jen díky reorganizaci Svazu házené, protože družstva Holešova, Bystřice pod Hostýnem a další přecházela na mezinárodní házenou z I. ligy české házené a vynutila si zařazení do II. ligy. A tak i když tišnovské družstvo skončilo na 6. místě, muselo sestoupit. Z toho důvodu zanechalo i několik našich hráčů aktivní činnosti.

Během osmiletého působení ve II. lize se umístění družstva pohybovalo od 2. do 6. místa a za ním zůstávala i družstva Karviné, Olomouce, Králova Pole a další.

V družstvu se vystřídalo mnoho hráčů: brankáři Vorel a Minář a hráči v poli Baráček, Pokorný, Klusák, Mareš, Šmarda, Parolek, Milan Novotný, Galář, Šváb, Hobl, Kuča, Komárek, Jaskulka, Sokol, Cejnek, Hořejš, Milan Běluša, Borovička, Antonín Havlát a další. Po sestupu hrálo družstvo krajský přebor a po zanechání činnosti dalších hráčů kleslo až do krajské soutěže. Proto bylo přeřazeno 5 dorostenců do kategorie mužů a družstvo opět vybojovalo nejdříve krajský přebor a později i divizi. Zde byla zařazena družstva Jihomoravského a Jihočeského kraje.

Po zrušení divize hrálo družstvo s nejnižším věkovým průměrem krajský přebor. V oddíle se začala projevovat dobrá práce s mládeží. Mladí házenkáři však pro nedostatek příležitostí odcházeli po ukončení povinné školní docházky mimo Tišnov do škol a za zaměstnáním.
 

Nová etapa

Zahájením činnosti oddílu mezinárodní házené v Tišnově v roce 1954 začíná i výběr a příprava první žákovské kategorie. Jedním z prvních trenérů mládeže v házené byl tehdy začínající učitel a hráč oddílu Miloš Pokorný. Právě ročníkem 1954 začíná systematická a odborná příprava mezinárodní házené a výchova vlastních hráčů pro zajištění budoucnosti házené v Tišnově. S nevšedním nadšením a zápalem se kolektiv žáků ve věku 10–12 let, jehož jádro tvořili Borovička, Gruber, Milan Běluša, Bahenský, Malčík, Filla, Pánek, Miloš Příbramský, Antonín Dvořáček, Ptáček, Marek, Komprs, Lukeš a Lacina, pustil do osvojování tajů hry házené. V soutěžích žákovské i dorostenecké kategorie dosahovalo mužstvo dobrých výsledků v okresních přeborech i na turnajích. Každým rokem docházelo k doplnění v obou kategoriích o další hráče – Kos, Myšák, Grošek, Jiří Havlát.

V roce 1961 je družstvo mužů, ještě účastník II. ligy, doplněno o první odchovance z dorostu. Po sestupu z II. ligy v roce 1962 je radikálně omlazeno především z vlastních odchovanců z ročníku 1944 a rokem 1963 vrcholí krize tišnovské házené sestupem oddílu do nižší soutěže. Jednou z hlavních příčin byl odchod převážné části starších hráčů a dalších mladých hráčů na vojenskou základní službu a především velký nedostatek nových hráčů. Vytvořilo se nové mužstvo, do kterého ke stávajícím starším hráčům přišli mladí hráči z dorostu ročníku 1947. Tito pak v roce 1964 na hřišti Spartaku Brno vybojovali postup zpět do krajského přeboru.
Úspěšná 60. léta

Dobrou partu s kvalitními výsledky představovalo družstvo složené z hráčů narozených v letech 1947–1949. Většina z nich začínala u trenéra Mareše v roce 1959. Před tím jejich první kroky rozvíjel M. Pokorný na ZDŠ Smíškova ulice. V roce 1962 se již toto družstvo jako přeborník Jihomoravského kraje, ve kterém zvítězilo bez porážky s průměrným aktivním skóre 14:2, zúčastnilo mistrovství republiky v Olomouci. Tam sice obsadilo pěkné 5. místo, ale zaplatilo daň za svou nezkušenost, když se jim před soupeři zvučných jmen (Dukla Praha, Tatran Prešov, apod.) rozklepala kolena. Tehdy hráli v sestavě: Pochop, Oldřich Běluša, Boleslav Dvořáček, Jaroslav Chlup, Jílek, Kupský, Mareš, Müller, Vojtěch Příbramský, Růžička a Smejkal. Trenérem byl Alfred Mareš. Jako dorostenci hráli tito hráči se střídavými úspěchy v krajském přeboru. Až v roce 1964–1965 skončilo družstvo dorostu 2 body za Sokolem Telnice, kteří tak postoupili do dorostenecké ligy. Byl to opět úspěch omlazeného kolektivu, protože 5 hráčů, kteří ještě mohli hrát za dorost (Pochop, Chlup, Jílek, O. Běluša a Mareš) byli již přeřazeni do družstva mužů.

Malou kapitolu do historie tišnovské házené napsalo družstvo hráčů narozených v letech 1949–1952, kteří jako dorostenci v roce 1966 vybojovali účast v nejvyšší soutěži – dorostenecké lize. Hned v prvním roce obsadili celkově 3. místo. V tehdejším družstvu se vystřídali hráči Jeřábek, Petr Červinka, Pavel Červinka, Lamač, Mazánek, Hanák, Klouba, Bárta, Pavel Novotný, Oldřich Dobeš, Ivan Dospíšil, Sláma, Štejgerle, Kobza, Urban, Kučera, Simandl, Dozbaba, Petr Augustýn a další. Trenérem byl Alfréd Mareš. Největšího úspěchu družstvo dosáhlo v roce 1968 na mezinárodním turnaji v Praze. Za účasti 12 mužstev skončilo s jedinou porážkou od mistra NDR z Rostocku na 3. místě. Porazilo i tehdejšího vítěze celého turnaje Bohemians Praha – tehdejšího vítěze celostátního přeboru republiky – a jenom horší skóre rozhodlo o umístění na prvních třech místech. V roce 1966 se družstvo dorostenců po přeřazení věkově starších hráčů do družstva mužů a pro nedostatek kvalitních hráčů z ligové soutěže odhlásilo.
 

80. a 90. léta

Počátky osmdesátých let minulého století jsou spojeny především se znovuobnovením dívčí házené. Po dlouhých 32 letech si i přes počáteční potíže a nedůvěru opět dokázala vybojovat pevné postavení v oddílu házené. Tehdejší žákyně se brzy vyrovnaly mladším žákům, když se dokonce celkem 7× zúčastnily finále přeboru Jihomoravského kraje a v letech 1981 a 1988 obdržely v tehdejší době velice ceněný titul „Vzorný kolektiv mládeže“.

Právě tyto žákyně se později staly základem poměrně úspěšného družstva dorostenek. Těm sice v letech 1987 a 1988 jen těsně unikal postup do II. dorostenecké ligy, nicméně v roce 1989 se tento cíl pod vedením trenérů Jílka, Běluše a PhDr. Novotného podařilo splnit. Družstvo hrálo ve složení: Haňková, Mynářová, Katolická, Bártová Jana, Bártová Milena, Fillová Alena, Fillová Jana, Hedvábná, Jílková, Kloubová, Mertová, Odehnalová, Pešková, Pivoňková, Roháčková, Černá a Válková. Jednotlivá družstva dívek na konci osmdesátých let čítala kolem padesáti hráček. S překvapivě velkým zájmem o dívčí házenou v tomto období vyvstal problém s počtem trenérů. Tohoto úkolu se nakonec zhostili Marek Babák (mladší žákyně), Petr Červinka (starší žákyně) a Zdeněk Jílek (dorostenky). Jenomže stejně rychle, jak zájem vzrostl, tak začal i upadat. Svůj podíl na tom zřejmě měly i společenské změny, které všeobecně sportu tenkrát nepomohly. Počátkem devadesátých let měla dívčí házená v Tišnově stále horší a horší pozici. Časem začaly družstvo opouštět zkušené hráčky a nastupovaly mladší, ještě nepříliš zkušené, ročníky. Pod vedením Ivana Bártka se i omlazenému družstvu podařilo opět vybojovat postup do II. dorostenecké ligy, jenže koncem devadesátých let se projevil kritický nedostatek hráček v mládežnických kategoriích a dívčí házená opět na nějakou dobu v Tišnově zanikla.

Družstva žáků pod vedením trenéra Josefa Majzlíka, Bohumila Kabeše a Tomáše Knechta ml. dosahovala střídavých úspěchů převážně na úrovni krajského přeboru. Na rozdíl od dívčí házené netrpěla chlapecká kategorie až takovým nedostatkem zájemců o házenou. Vrchol přišel koncem devadesátých let, kdy se výchově žáků začal věnovat Petr Augustýn. Vybudoval tehdy velice kvalitní základnu žáků, kteří vše korunovali 5. místem v mistrovství ČR. V devadesátých letech postupně vykrystalizovala ze žákovských kategorií poměrně kvalitní sestava dorostenců, která navázala na úspěchy svých předchůdců. Pod vedením trenérů Josefa Majzlíka a Miloše Novotného si ve složení Kusala, Jan Schneider, Olbort, Veselý, Klíč, Kokta, Jiří Novotný, Aleš Majzlík, Cvrkal, Babák, Kočvara a Tauš dokonce vybojovala postup do I. ligy mladšího dorostu. Tato soutěž se však z důvodu odchodu jádra týmu do starší kategorie nakonec v Tišnově nikdy nehrála.

Družstvo mužů po úspěšných letech na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy hrálo II. národní ligu, procházelo generační obměnou. V osmdesátých letech bojovalo se střídavými výsledky v krajském přeboru I. třídy. Po dlouhé době družstvo opustil trenér Bohumil Kabeš a v roce 1988 jej nahradil bývalý hráč baníku Tišnov Josef Doubek. Jeho asistentem se stal stále ještě aktivní hráč Antonín Hanák. Kapitánem družstva byl tenkrát velmi zkušený Miloš Novotný, který patřil mezi nejlepší hráče celé historie házené v Tišnově. Byl příkladem nejen bojovnosti na hřišti, ale i svojí tréninkovou morálkou a přístupem k házené.

Toto období bylo také spojeno s úsilím všech členů oddílu házené o vytvoření lepších podmínek pro rozvoj házené v Tišnově. Nákladem 800 000,– Kčs a s pomocí členů oddílu (odpracovali 550 brigádnických hodin) byl na stávající asfaltový povrch hřiště v areálu u sokolovny položen umělý povrch Elaston. Tím se naše hřiště zařadilo mezi nejlepší v tehdejším Jihomoravském kraji.

Stejně jako družstev dívčí házené i družstva mužů se poměrně citlivě dotkla společenská změna v roce 1989. Odešlo velké množství zkušených hráčů, ale především došlo ke změně financování chodu klubu. Přechod ze socialistického způsobu podpory sportu na systém takřka samofinancování v tehdejší době činil problémy nejednomu sportovnímu klubu rozpadajícího se Baníku Tišnov. V devadesátých letech došlo k reorganizaci všech soutěží a družstvo mužů začalo působit v divizi. V druhé polovině devadesátých let se dvakrát, vždy na krátkou dobu, podařilo postoupit do III. ligy. V tomto období trénovali družstvo Miloš Pokorný, Petr Sequens, Tomáš Knecht ml., Pavel Novotný a Jan Smejkal.
 

Začátek nového tisíciletí

V posledních letech procházela házená v Tišnově složitým vývojem. Pod vlivem různých okolností docházelo k čím dál tím většímu odlivu hráčů. Mnoho jich nebylo spokojeno se situací v klubu, ostatním další činnost v oddíle znemožňovaly rodinné či pracovní povinnosti. Nejvíc se krize projevila na stavu členské základny. Jeden z nejstarších sportů v Tišnově tak byl na pokraji zániku. V březnu 2004 došlo k obměně vedení sportovního klubu. To si stanovilo za cíl stabilizaci neutěšeného stavu a připravení takových podmínek, které umožní házené v Tišnově další rozvoj. Klub se podařilo postupně rozšířit na cca 150 aktivních hráčů, z toho 130 v mládežnických kategoriích. Především díky náborům na základních školách v Tišnově se podařil takto výrazně zvýšit počet hráčů v mládežnických kategoriích. Od sezóny 2004–2005 byly do soutěží přihlášeny také nově založená družstva minižáků a mladších žaček.

Družstvo starších dorostenců v sezóně 2002–2003 vybojovalo postup do II. ligy staršího dorostu a jako nováček skončilo po první sezóně překvapivě v polovině tabulky, když o body připravilo i mnohé favority. Tým však byl následně značně oslaben odchodem svých opor – spojky Havláta a brankáře Schwarzera do kategorie mužů. Pod vedením trenéra Tomáše Augustýna nastoupilo cestu moderního pojetí výuky a hry házené, což mnohým hráčům v počátcích činilo problémy. Prioritou však stále zůstávalo zachování kvalitní dorostenecké soutěže jako mezistupně při přechodu do mužské kategorie. Z tohoto důvodu byla v roce 2004 poli dorosteneckých soutěží navázána užší spolupráce s klubem SK Kuřim.

Družstvo mužů po rozpačité sezóně 2003–2004 konečně začalo plnit funkci hlavního družstva našeho klubu. Před začátkem sezóny 2004–2005 se podařilo mužstvo vhodně posílit příchozími dorostenci, ale také nákupem tišnovských odchovanců se zkušenostmi z I. ligy (Martin Novotný, Luboš Kusala). Družstvo v této sezóně však na vytoužený cíl – postup do II. ligy ještě nedosáhlo. To se podařilo až o rok později, v sezóně 2005–2006, kdy s přehledem zvítězilo v Jihomoravské lize. V tu dobu již bylo družstvo posíleno o zkušené hráče Házené Brno (Ivan Minařík – v roce 2006 nastupoval v Extralize za HK Královo Pole, Michal Švehla, Jiří Gajdoš), kteří po zrušení brněnského týmu přestoupili do Tišnova definitivně. Před touto sezónou náš tým bohužel opustila velká opora Jiří Havlát, který začal nastupovat v II. lize za SHC Maloměřice a Extralize za HK Královo Pole.
 

Současnost

Před začátkem premiérové druholigové sezóny 2006–2007 bylo družstvo mužů posíleno o Jana Střítežského a Jaroslava Hájka. V podzimní části sezóny se družstvo s úrovní soutěže teprve seznamovalo, předvedlo několik dobrých výkonů, na druhou stranu však byla prozatím patrná nezkušenost hráčů a ne zcela dobrá herní připravenost. První část sezóny byla také poznamenána velkým počtem zranění v řadách klíčových hráčů družstva. „Rezervní“ tým mužů B naopak do své druhé sezóny divize nastoupil suverénně a stal se vítězem podzimní části soutěže. Družstva mladších a starších žáků jsou v průběžném pořadí shodně na 8. místě ve svých soutěžích. Stále se potýkají zejména s nedostatkem hráčů. To stejné platí i o družstvu starších žaček, které nastupovaly v Divizi společně s oblastní soutěží ml. žáků.

Toto období bylo úspěšné pro Vojtěcha Pokorného, patnáctiletého tišnovského brankáře, který byl zařazen do širšího výběru reprezentace České Republiky. Po Janu Gruberovi, který byl v reprezentaci do 16 let, se tak stal už druhým tišnovským hráčem v poslední době, kterému se podobný úspěch podařil. Žák deváté třídy ZŠ nám. 28. října je už dlouhá léta brankářskou jedničkou tišnovských žáků. Své kvality prokázal i ve výběru Jižní Moravy. Právě výkony při reprezentaci kraje jej vymrštily mezi nejlepší házenkáře z celé republiky.

Zima 2006–2007 byla ve znamení trenérských změn. Dosavadní hlavní trenér družstva mužů „A“ Libor Kubíček požádal o uvolnění z funkce a na jeho místo byl jmenován Antonín Pokorný, dosavadní aktivní hráč a mládežnický trenér. Do funkce trenérů mladších žáků byli jmenováni Jan Černý a Tomáš Habán, do funkce hlavního trenéra mládežnických družstev Jan Komárek a do funkce technického vedoucího mládežnických družstev Martina Sikorová.

Po krátké době také muselo být odhlášeno družstvo starších žákyň ze soutěže pro nedostatek hráček. Tím pravděpodobně na nějakou dobu bohužel v Tišnově opět zanikla ženská házená.

Na druhou stranu se však podařilo zrealizovat v našem regionu projekt školních kroužků miniházené 4+1 (prozatím základní školy v Tišnově, Lomnici, Drásově a Dolních Loučkách).

Toto období je spojeno s historickou událostí, kterou byl přestup prvního zahraničního hráče do našeho klubu. Stal se jim sedmadvacetiletý hráč švédského klubu Lugi HF Lund Morten Almqvist.

Pro sezónu 2007/2008 bylo družstvo dále posíleno o Jakuba Kudlu (dříve SK Kuřim). Na ročním hostování se dohodl brankář prvoligového Prostějova Jiří Hrubý.

„Rezervní“ tým mužů B do své druhé sezóny Divize Jižní Morava nastoupil suverénně a již od začátku byl jasným favoritem na postup. Soutěž byla ovšem nakonec vyrovnaná až do samého konce, po vítězství ve svém posledním utkání nad Sokolem Husovice si však družstvo zajistilo definitivně postup do Jihomoravské ligy. Družstvo mladších žáků skončilo na 8. místě ve své soutěži a družstvo starších žáků na místě 10. Obě družstva se v poslední době potýkala s nedostatkem hráčů, což se však zejména díky intenzivní práci s mládeží na základních školách v rámci projektu miniázené 4+1 stále zlepšuje.

Po stříbrné medaili Jana Schneidera a Ivana Minaříka z roku 2006 a bronzové Ivana Minaříka, Antonína Pokorného, Martina Novotného, Ondřeje Schneidera a Jan Schneidera v roce 2007 se konečně tišnovská házená dočkala akademických mistrů republiky.

V dresu Masarykovy univerzity Brno nastoupili ve dnech 15.-16.června ve finálovém turnaji Českých akademických her 2009 v Plzni naši hráči Martin Novotný a Jan Schneider. Po vítězstvích ve skupině nad VŠE Praha a ZČU České Budějovice se ve finále utkali s družstvem VUT Brno, za které nastoupil rovněž náš hráč Michal Slavíček. Po dramatickém závěru zvítězili házenkáři MU Brno v poměru 33:31 a stali se tak držiteli titulu Akademičtí mistři České republiky pro rok 2009.
 

Spolupráce na projektu UNICEF

Házenkářský klub uzavřel, jako vůbec první sportovní klub v České republice, dne 19.7.2007 smlouvu o vzájemné spolupráci s Českým výborem pro UNICEF. Celou podzimní část sezóny 2007/2008 shromažďovali házenkáři finanční prostředky pro podporu očkování dětí v oblastech přírodních katastrof, ozbrojeného konfliktu nebo rozvojových zemí. Rovněž UNICEF poskytli reklamní plochu ve sportovní hale, na klubových tiskovinách, v médiích atd. Hráči mezi sebou za uvedené období vybrali částku 5.550,– Kč, výtěžek z dobrovolného vstupného na domácí utkání podzimní části II. ligy mužů činil 1.432,– Kč. Celkem se tedy za první polovinu sezóny podařilo na podporu UNICEF získat částku 6.982,– Kč. Částka byla poukázána na bankovní účet UNICEF. V stejných parametrech pokračovala spolupráce i v roce 2008. Hráči mezi sebou shromáždili částku 6.000,– Kč, diváci přispěli prostřednictvím vstupného 7.133,– Kč. Náš klub tak za dobu, kdy spolupracuje s UNICEF podpořil očkovací program celkovou částkou 20.115,– Kč.
 

Největší úspěchy tišnovské házené v posledních letech

Mladší žáci 5. místo na MČR (1997)

Martin Novotný nastupuje v I. lize ČR (2002, Házená Brno)

Jan Gruber v reprezentačním družstvu ČR do 16 let (2003)

Ivan Minařík a Jiří Havlát nastupují v Extralize ČR (2006, KP Brno)

Jan Schneider a Ivan Minařík akademickými vicemistry ČR (2006)

Postup družstva mužů do II. ligy ČR (2006)

Vojtěch Pokorný v reprezentačním družstvu ČR st. žáků (2007)

Ivan Minařík, Antonín Pokorný, Martin Novotný, Ondřej Schneider a Jan Schneider bronzové medaile na Českých akademických hrách (2007)

Karel Schwarzer nastupuje v I. lize ČR (2007, KP Brno)

Martin Novotný a Jan Schneider akademickými mistry ČR (2009), Michal Slavíček akademickým vícemistrem (2009)